Je dávno prokázaným faktem, že riziko jistých nemocí značně zvyšuje nezdravá výživa, a správným výběrem jídelníčku máme větší pravděpodobnost zdravého života. Ještě více evidentní to je při cévních onemocněních, proto můžeme pro zdraví našeho srdce hodně dosáhnout správnou výživou.

Na co je třeba dbát?

Samozřejmě, jako prevence srdečních chorob neexistuje žádný recept, který by byl pro každého vhodný. Existují však rizikové faktory, které můžeme sami ovlivnit, nebo eliminovat, čímž můžeme značně snížit nebezpečí vzniku onemocnění. Faktory, zvyšující pravděpodobnost onemocnění srdce:

• vysoká hladina LDL cholesterolu
• nízká hladina HDL cholesterolu
• přibrání na břiše
• chronické záněty,
• kornatění cév,
• vysoký krevní tlak.

Když tyto faktory, podílející se na zvýšení nebezpečí onemocnění odstraníme nebo snížíme část z nich, udělali jsme hned hodně pro to, abychom onemocněním srdce předešli. K tomu je nutná změna životního stylu, jehož důležitou součástí je zdravá výživa.

Středomořská dieta jako prevence onemocnění srdce

Kdybychom chtěli velmi jednoduše určit, která jídla pomáhají nejvíce v prevenci srdečních chorob, můžeme se odvolávat na středomořskou dietu. Stačí si položit otázku, proč je tak nízký výskyt srdečních onemocnění v jihoevropských zemích. Odpověď lze nalézt v mastných kyselinách omega-3, díky kterým mají pružnější cévy, v mastných kyselinách omega-6, zabraňujícím kornatění žil, ve vláknině, vázající LDL-cholesterol, a mimo jiné i v protizánětlivé stravě, mimořádně bohaté na antioxidanty Základem toho je středomořská nebo mediteránská dieta, jejíž nejdůležitějšími složkami jsou:

• olivový olej,
• rajčata,
• čerstvé ovoce,
• surová a garovaná zelenina,
• těstoviny a mouka z durum - tvrdé pšenice,
• celozrnná mouka,
• olejnatá semena,
• ryby,
• bílé maso,
• jogurty nature, sýry,
• středomořské koření,
• červené víno s mírou.

Snažme se vařit s využitím výše uvedených potravin. Důležité je, abychom alespoň pětkrát denně konzumovali surové ovoce a zeleninu, bohaté na vlákninu, a alespoň dvakrát do týdně rybu. Pokud ta ryba není řešitelná, zvýšme alespoň příjem olejnatých semen. Mysleme však na to, že se z nich přibírá, proto si z nich nedoprajme více než 3 dekagramů denně. Maso dusíme na páře nebo grilujeme, případně pečeme na trošce olivového oleje. Podle možnosti konzumujme každý den 4-5 polévkových lžic olivového oleje, ať už v salátech, ale na snídani nebo jako předkrm je chutný i s žitným chlebem. Dbejme o to, abychom přijímali dostatek draslíku. V tomto nám pomohou ořechy, mák, pšeničné otruby, banán, petržel, suchá fazole, čočka a hrách.

Na doplnění protizánětlivých antioxidantů je nejlepším řešením červené, bobulovité ovoce, léčivé houby kyselé zelí, řasy spirulina a chlorella, respektive citrusy. Podstatou je, abychom se starali o příjem mastných kyselin omega-3, nacházejících se nejvíce v mořských rybách, olejnatých semenech, rostlinných olejích, lněném semeni, v arašídech, v luštěninách a zároveň i o příjem mastných kyselin omega-6, protože své účinky na prevenci srdečních chorob vědí zužitkovat nejefektivnější tehdy, pokud jsou konzumovány současně. Mastné kyseliny omega-6 se nacházejí ve velké míře v konopném a dýňovém semeni, v olivovém oleji, kukuřici, semínkách, v sóji a ve vajíčku.

Červené víno: prospěje nebo škodí?

Kvalitní víno je plné látek na ochranu srdce. Vzhledem k tomu udělá v malém množství dobré služby i jako prevence srdečních chorob. Příznivý vliv na cévy má konzumace 1 dl vína u žen, 2 dl u mužů.

Čemu se vyhýbat

Dbejme o to, abychom nekonzumovali těžko stravitelné potraviny, které způsobují trávicí potíže, dále obsahují příliš mnoho rafinovaného cukru, resp. bílé mouky, jsou bohaté na transmastné kyseliny a způsobují přibývání na váze. Červené maso jezme pouze několikrát za měsíc, čokoládu však i častěji, pokud jde o hořkou čokoládu s alespoň 70 procentním obsahem kakaa. Taková čokoláda disponuje vysokým obsahem antioxidantů chránících srdce. Vyhýbejme se hotovým výrobkům a polotovarům, v případě vysokého krevního tlaku drasticky znížme příjem soli, ale i jinak používejme sůl pouze střídmě. Bohatě stačí, když z ní do jídla přidáme za jednu čajovou lžíci, počítejme totiž s tím, že velká část potravy již sama o sobě obsahuje sůl. Nelze dostatečně zdůraznit, že proti onemocněním srdce můžeme bojovat nejúčinnější tehdy, když nemusíme zároveň bojovat i s nadváhou. Obzvlášť nebezpečný je břišní tuk, který je jedním z nejvážnějších překážek boje proti srdečním chorobám.

Co říkají vědci?

Na studii navarrské univerzity (Universidad de Navarra) se zúčastnilo zhruba 8000 kardiovaskulárními chorobami ohrožených adeptů. Výsledky studie ukázaly, že vlivem mediterránskej diety se riziko vzniku onemocnění srdce snížilo o 38%.

Zdroje:

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2630703/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2684076/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24370845