Zelenina a ovoce: 10 dávek denně jako prevence proti onemocnění

Podle vědců z londýnské Imperial College, můžeme významně snížit riziko infarktu, mozkové příhody, rakoviny a předčasného úmrtí konzumací deseti dávek ovoce a zeleniny denně. Z jejich výzkumu vyplývá, že nejlepší výsledky dosáhneme, pokud při každé příležitosti zkonzumujeme asi 80 gramů ovoce a zeleniny.

Zelenina a ovoce: 10 dávek denně jako prevence proti onemocnění

Odborníci už dávno doporučují v zájmu předcházení nejčastějším a zároveň nejnebezpečnějším chronickým onemocněním konzumovat pět dávek ovoce a zeleniny denně. To potvrdili a doplnili odborníci z londýnské Imperial College ve studii, která byla publikována v International Journal of Epidemiology, po analýze devadesáti pěti průzkumů, které byly zaměřeny na spojitost mezi konzumací ovoce a zeleniny a chronickým smrtelným onemocněním. Londýnští vědci pracovali na základě extrémně velkého počtu vzorků a své závěry vyvodili až na základě diagnóz dvou milionů pacientů - mezi nimi 43 tisíc trpělo onemocněním srdce, 47 tisíc bylo po mozkové příhodě, 81 tisíc se léčilo na kardiovaskulární onemocnění, 112 tisíc se léčilo na rakovinu a 94 tisíc zemřelo.

Ovoce a zelenina- zachránci života

Vědci chtěli vědět, jak velké množství ovoce a zeleniny je třeba zkonzumovat, aby poskytlo maximální ochranu proti nejčastějším chronickým onemocněním, které bezprostředně ohrožují život. Zjistili, že příjem už pěti dávek ovoce a zeleniny denně poskytuje ochranu, ale ještě lepší je, pokud je konzumujeme v deseti stejných dávkách, dohromady tedy 800 gramů ovoce a zeleniny. Tímto způsobem by se dalo předejít úmrtí 7,8 milionů lidí ročně. Ve srovnání s tím Světová zdravotnická organizace WHO doporučuje 400 gramovou denní dávku ovoce a zeleniny, která je rozdělena na pět částí, co ze tří dospělých Britů dodržuje méně než jeden.

Větší množství, větší bezpečnost

Výzkumy dokazují, že už příjem dvou a půl dávek, tj. 200 gramů ovoce a zeleniny snižuje riziko vzniku srdečních onemocnění o 16 %, mozkové příhody o 18 %, kardiovaskulárního onemocnění o 13 %, rakoviny o 4 % a pokud berou v úvahu všechna tato onemocnění, snižuje riziko úmrtí celkově o 15 %. Ještě lepší výsledky můžeme dosáhnout, pokud zvýšíme příjem ovoce a zeleniny na 800 gramů denně a rozdělíme je na 10 porcí. V tomto případě se zvýší ochrana před srdečním onemocněním o 24%, před mozkovou příhodou o 33 %, kardiovaskulárním onemocněním o 28 %, před maligními nádory o 13 %, v poměru k tomu, kdybychom tolik ovoce a zeleniny nekonzumovali.

Ale, co máme tedy jíst?

Vědci zkusili hledat odpověď na otázku, které ovoce a zelenina zajistí nejúčinnější ochranu před onemocněním.

  • Abychom se vyhnuli srdečnímu onemocnění, mozkové příhodě a předčasnému úmrtí, konzumujme jablko, hrušku, citrusové plody, saláty a zeleninu se zelenými listy, například špenát nebo čekanku. Skvělým výběrem je brukvovitá zelenina, jako například brokolice, zelí a květák.
  • Na prevenci proti rakovině  slouží špenát, zelená fazolka, brukvovitá a žlutá zelenina a pravidelná konzumace papriky a mrkve.

Celkově možno říci, že rostliny, které patří mezi superpotraviny, jsou nejlepším výběrem, protože se v nich v optimálním množství nacházejí všechny výživné látky, které jsou důležité na zdravý chod organismu a na prevenci proti onemocnění. K prodloužení života přispívají i potraviny s velkým množství vlákniny a do této skupiny patřící ovoce a zelenina nebo potravinové doplňky, které jsou z nich vyrobeny.

Příznivé složení

Vědci zdůvodňují příznivé účinky a působení na dlouhověkost jednotlivých druhů ovoce a zeleniny tím, že snižují hladinu cholesterolu, vysokého krevního tlaku, chrání cévy a posilují imunitní systém. Vysvětlení spočívá v tom, že ovoce a zelenina obsahují ve značné míře antioxidanty, které neutralizují volné radikály, které způsobují rakovinu, záněty, srdeční onemocnění a poškozují DNA. Glukozinoláty, které obsahuje brukvovitá zelenina a které jsou zodpovědné za trpkou a ostřejší chuť, se v organismu rozloží na biologicky aktivní, protirakovinné, antimikrobiální a protizánětlivé složky. Některé druhy ovoce a zeleniny podporují množení příznivých, probiotických střevních bakterií a tím napomáhají udržet nebo obnovit rovnováhu střevní flóry. Protože se  80 % imunitních buněk nachází v tlustém střevu, střevní flóra bezprostředně ovlivňuje činnost imunitního systému a hraje důležitou roli při předcházení onemocnění a v boji proti nim. Autoři studie tvrdí, že příznivé složení rostlin působí mnohem účinněji, než uměle vytvořené vitaminy a antioxidanty, které přijímáme v potravinových doplňcích.

 

Zdroj:

http://www.bbc.com/news/health-39057146

http://www3.imperial.ac.uk/newsandeventspggrp/imperialcollege/newssummary/news_22-2-2017-16-38-0

Léčivé účinky heřmánku | Kdy a jak ho použít 153

Heřmánek patří mezi nejznámější a nejčastěji používané léčivé rostliny. Je téměř „povinnou“ součástí domácí léčby nachlazení a vyrážek a díky jeho příznivému vlivu na organismus jsou jeho možnosti využití o mnoho univerzálnější: je účinný při většině „každodenních“ onemocnění, které si vyžadují lékařské ošetření pouze v krajním případě. Existuje pouze malé množství léčivých rostlin, jako je h...
Čtěte dále

Vitamin C - jeho účinky | Vitamin C - případy nedostatku 153

Vitamin C, tedy kyselina askorbová, je vitamin rozpustný ve vodě a je citlivý na teplo a světlo. Je nepostradatelný pro vhodné fungování imunitního systému. Protože ho lidský organismus nedokáže sám vytvářet, jeho doplnění se řeší zevně. Jinak se následkem nedostatku vitaminu C podstatně zhorší obranyschopnost organismu a mohou se objevit infekce, záněty, ale i závažné poruchy. Bez přehánění ...
Čtěte dále

Škodlivé účinky mýdla ׀ Laurylsulfát sodný je nebezpečný 150

Každý z nás klade na osobní hygienu velký důraz. Každý den se sprchujeme, koupeme a několikrát denně si umýváme ruce a nikdy jsme se nezamysleli nad tím, že zatímco ze sebe odstraňujeme choroboplodné zárodky, nevědomě dostáváme do našeho organismu i toxické látky.       První formy na výrobu mýdla- ve kterých byly identifikované látky svým složením podobné...
Čtěte dále