Probiotika | Úzkost| Deprese

Probiotické bakterie (probiotika) tvořící střevní flóru podporují nejenom zdravé trávení, přiměřené vstřebávání živin a správné fungování imunitního systému. Podle výzkumů mohou být tyto blahodárné mikroorganismy vhodné i k léčbě úzkosti a prevenci deprese.

Probiotika | Úzkost| Deprese

80 % imunitního systému člověka se nachází v tlustém střevu a jeho fungování elementárně ovlivňuje střevní flóra, která je tam rovněž přítomná. Z toho důvodu, pokud se naruší rovnováha střevní flóry, která je tvořena z více než 100 bilionů blahodárných, ale i škodlivých mikroorganismů - většinou bakterií, vznikají různá onemocnění. Střevní flóra však nepřispívá pouze k obranyschopnosti organismu, ale probiotické bakterie, hrající významnou roli v zachovávání a obnovení našeho zdraví, navíc podporují látkovou výměnu, zužitkování výživných látek, zúčastňují se na produkci vitaminů K, B12 a B7, rozkladu sacharidů, jakož i na vstřebávání hořčíku a železa. Tyto blahodárné bakterie (probiotika) se podílejí i na produkci kyseliny máslové, která chrání sliznici střevní soustavy.

Mentální procesy vycházející ze střevní flóry

Probiotické bakterie tvořící střevní flóru mohou mít při mnoha biologických účincích vliv i na mentální stav člověka. Důkazy o tom našli vědci z irské University College of Cork, kteří ve své studii, uveřejněné v časopisu Proceedings National Academy of Sciences, napsali, jaká je souvislost mezi probiotiky a neurochemickým fungováním mozku. To znamená, že konzumací potravin, respektive užíváním výživových doplňků, obsahujících adekvátní probiotické bakterie, je možné zmírnit,  resp. předcházet úzkosti, respektive depresi.

Působení probiotik na mozek

Laboratorní pokusy uskutečněné na University College of Cork poukazují na to, že myši léčené zvýšenou dávkou JB-1 Lactobacillus rhamnosus, byly mnohem méně náchylné na nervózní a stresové chování, nebo naopak utáhnuté, depresivní chování jako ostatní myši, které dostávaly jenom obvyklou stravu. Tyto výsledky potvrzují i vyšetření krve: myši, které dostávaly probiotika, měly mnohem nižší hladinu kortikosteronu - stresového hormonu. Působením probiotických produktů, tedy potravin obsahujících Lactobacillus, nastávají příznivé změny i v receptorech v mozku, v první řadě v neurotransmiterech GABA - gama-amino kyselině máslové. Tohle všechno jednoznačně poukazuje na to, že probiotika ovlivňují fungování nervového systému.

Léčba úzkosti pomocí probiotik

Podle týmu irských vědců výzkumy jednoznačně ukázaly, že v rozporu s dosavadními představami probiotika nepůsobí pouze na trávící systém, ale komunikují i s mozkem a mají bezprostřední vliv i na změny nálady. Díky tomuto poznatku se otvírají dveře pro přirozenou léčbu onemocnění souvisejících s úzkostí, stresem a depresí.

Nepomáhá každá bakterie

Ačkoli možnost tam je, přece jen momentálně není pravděpodobné, že by se dala úzkost léčit probiotickými jogurty z obchodu. Na to by bylo potřebné větší množství vhodného bakteriálního kmene. Význam irského výzkumu spočívá v tom, že dokázal, že psycho-emocionální problémy nejsou jenom psychického charakteru. Jejich vznik má souvislost s výživou, a tím pádem i se zdravím střevní flóry a závisí také od množství a kvality blahodárných bakterií, které se nacházejí v organismu.

Signály těla jsou důležité

Deprese, záchvaty paniky, úzkost a poruchy spánku jsou v podstatě varovnými signály organismu, jejichž prostřednictvím reaguje na nesprávnou nebo nedostatečnou výživu. Výzkumy ukázaly, že narušení rovnováhy střevní flóry vede často k přehnané konzumaci sladkostí. Důvodem je, že nedostatečné množství probiotik nedokáže blokovat vzruchy neurotransmiterů, které činí člověka náchylným na depresi, organismus spouští obranné mechanizmy: účinné látky v čokoládě například podporují tvorbu endorfinu, způsobujícího pocit štěstí. Tím dochází ke kompenzaci příznaků deprese nebo úzkosti. Čokoláda kromě toho podporuje i tvorbu serotoninu, který také ovlivňuje náladu, chuť k jídlu a zbavuje poruch spánku.

Věděli jste?

Konzumace sladkostí řeší problémy pouze krátkodobě a z dlouhodobého hlediska způsobuje více škody než užitku, např. vysokou hladinu krevního cukru a cholesterolu a jiné závislosti.

 

Zdroj:

http://www.pnas.org/content/108/38/16050

Parkinsonova choroba a její léčba: mohou pomoci probiotika 100

Parkinsonova choroba je stále rozšířenější, a zahrnuje mnoho milionů lidí na světě. Obvykle se vyskytuje u starších pacientů, 1% lidí starších nad 60 let trpí její následky, 1% spozoruje její první symptomy ve věku 30 let, a 5% před dosažením věku 40 let. Důvodem může být také faktor přostredí, ale je pravděpodobnější, že se vyskytne u osob, u kterých se tato nemoc nachází také v rodinné anamnéze....
Čtěte dále

Účinky probiotik | Pozitivní účinky probiotik 58

Základním předpokladem pro správné fungování trávicího systému je stav rovnováhy mikroorganizmů tvořících střevní flóru. K udržování tohoto optimálního stavu přispívají potraviny obsahující probiotické („dobré”) bakterie, resp. potravinové doplňky. Není však jedno, jaké probiotika. Jelikož ¾ část střevní flóry je individuální a jiná u každého člověka.     Imunitní systém závisí ...
Čtěte dále

Prebiotika | Nezbytná pro regeneraci střevní flóry 50

Prebiotika náš organismus nedokáže strávit, ale i přesto jsou pro naše zdraví nesmírně důležitá. Slouží jako potrava pro blahodárné bakterie žijící v střevním systému. Vlivem snížení množství prebiotik se může narušit rovnováha střevní flóry, následkem čeho může dojít k narušení imunitního systému, co může následně vést k poruchám zažívání nebo i k vzniku onemocnění. Pro rozmnožování blahodár...
Čtěte dále