Srdeční infarkt se může vyskytnout u každého

Srdeční infarkt dominuje jako jedna z nejčastějších příčin úmrtí. Navzdory tomu, že postihuje věkovou skupinu mezi 50 - 60 lety, čím dál častěji se vyskytuje i v mladším věku. V zájmu toho, abychom se mu s větší pravděpodobností vyhli, je důležité poznat příčiny srdečního infarktu.

Srdeční infarkt se může vyskytnout u každého

Srdeční infarkt - infarkt myokardu - nastává tehdy, kdy proud krve vedoucí do srdečního svalu uvázne. Pokud nedojde k nápravě regulérního krevního toku, v postižené oblasti srdce nedostává dostatek kyslíku a dochází k odumření tkáně. Srdeční infarkt – zejména mezi muži - je v světovém měřítku hlavní příčinou úmrtí. Naštěstí však existuje hodně způsobů, kterými se dá v případě srdečního infarktu ničivý proces zastavit. Většina těchto metod je účinná pouze tehdy, pokud do hodiny po objevení příznaků dojde k zákroku. Není náhoda, že podle statistik zhruba polovina lidí postižených infarktem přišla o život právě následkem absence rychlého zákroku.

Proces vzniku srdečního infarktu

Ve většině případů je nepřímou příčinou srdečního infarktu kornatění cév: přebytečný LDL-cholesterol (low density lipoprotein, tj. lipoproteiny nízké hustoty) vytváří usazeniny v koronárních cévách, jejichž úkolem je převážet kyslík směrem k srdci. Lipoproteiny se tam nahromadí a vytvářejí stále hrubší vrstvy. Když se usazenina přelomí, na stěnách cév vznikají mikrozranění a dochází k srážení krve. Může se stát, že takto vzniklé krevní sraženiny koronární cévu ucpou. K srdečnímu infarktu vede mnohem řidčeji křeč koronární cévy. Pokud je nedostatek kyslíku jenom částečný nebo krátkodobý a v případě menších krevních sraženin, objeví se záchvat anginy pectoris, spojený s bolestmi v hrudníku, který však v průběhu několika minut spontánně ustoupí. Srdeční infarkt nastává tehdy, pokud se céva zcela a trvale uzavře nebo zúží. Tehdy dochází k velice silným a nepřestávajícím bolestem v hrudníku, s vyzařováním do levé ruky nebo do lopatky, k nimž se připojí i strach ze smrti. Může se však stát, že srdeční infarkt probíhá bez příznaků, respektive, že jsou příznaky velmi mírné. Komplikací infarktu se smrtelnými následky je srdeční arytmie, resp. selhání srdce, kterému se však dá předejít včas začatou odbornou léčbou. V případě srdečního infarktu je tedy životně důležité, aby se postižený dostal okamžitě do nemocnice, kde mu bude odstraněno ucpání cévy. Následkem srdečního infarktu může nastat i náhlá srdeční smrt.   

Příčiny srdečního infarktu a jeho pozadí

Riziko srdečního infarktu může zvyšovat mnoho činitelů. Většinu z nich však můžeme odstranit změnou životního stylu, čímž se tomuto onemocnění  můžeme vyhnout             

  • Nesprávná výživa: nejvyšším rizikovým faktorem je vysoká hladina tuků a cholesterolu v krvi, která je dána konzumací jídel s vysokým množstvím cholesterolu. Zatímco LDL (špatný cholesterol), transportující lipidy k cévám, může být příčinou srdečního infarktu, tak HDL (dobrý cholesterol) snižuje riziko kornatění cév, jakož i riziko srdečního infarktu.
  • Kouření: aktivní, jako i pasivní kouření z dlouhodobého hlediska poškozuje vnitřní stěny žil, přispívá k ukládání LDL- cholesterolu a jiných škodlivých látek, které mohou zabraňovat zdravému toku krve a způsobují tvrdnutí žil. Kouření způsobuje vznik krevních sraženin. Pokud se tedy včas zřekneme kouření, značně snížíme i riziko srdečního infarktu.  
  • Vysoký krevní tlak: vysoký krevní tlak je stanoven množstvím krve pumpované srdcem a jejím tlakem na žíly. Zanedbaný vysoký krevní tlak poškozuje koronární cévy a urychluje proces kornatění cév. Většinou se vysoký krevní tlak ohlásí v pokročilejším věku, ale může být vyvolán i genetickou predispozicí, nadváhou a konzumací příliš slaných jídel. Pokud snížíme vysoký krevní tlak, uděláme významný krok k prevenci srdečního infarktu.
  • Životní styl s minimální pohybovou aktivitou: pasivní, sedavý způsob života výrazně zvyšuje hladinu LDL cholesterolu a přispívá k hromadění tuků. Každodenní tělesný pohyb přispívá k regulaci krevního tlaku, čímž se snižuje možnost srdečního infarktu.
  • Nadváha: když poměr obsahu tuku dosáhne, resp. přesáhne 30 %, značně se zvyšuje výskyt kardiovaskulárních onemocnění: nadváha zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi, zvyšuje krevní tlak, napomáhá vzniku diabetu. Chraňme se před ní kardiotréninky, kterými můžeme předcházet i vzniku srdečního infarktu.
  • Diabetes: cukrovka se může objevit i v dětství, ale této nemoci jsou více vystavení obézní a starší lidé. Její přítomnost významně zvyšuje riziko vzniku infarktu.
  • Stres: dlouhodobý stres může přispět k vzniku srdečního infarktu. Lidé žijící ve stresu často své napětí zajídají nebo jsou silnými kuřáky, sahají po alkoholu nebo drogách, které jim způsobují přechodnou bezstarostnost. Příliš mnoho stresu, jako i náhlé, silné výbuchy zlosti, zvyšují riziko srdečního infarktu.
  • Konzumace alkoholu: mírná konzumace alkoholu, např. během jídla, přispívá ke zvýšení hladiny HDL cholesterolu, čímž chrání před vznikem srdečního infarktu. Jedná se např. o antioxidačně působící červené víno, které stimuluje trávení a ne o konzum tvrdých lihovin. Konzumace velkého množství alkoholu způsobuje vysoký krevní tlak a zvyšuje i hladinu triglyceridů, které negativně působí na činnost srdce.
  • Dědičnost: čím více se vyskytuje srdeční infarkt u Vašich blízkých příbuzných, rodičů, starých rodičů, sourozenců, tím větší je pravděpodobnost výskytu onemocnění i u Vás. Rovněž je prokazatelný dědičný sklon i na zvýšenou hladinu cholesterolu a vysoký krevní tlak.
  • Věk: Srdeční infarkt postihuje v první řadě muže středního věku, v případě žen se zvyšuje riziko vzniku po přechodu.
  • Homocystein: lidé, kteří mají zvýšené hodnoty homocysteinu v krvi, jsou náchylnější na srdeční infarkt, protože tato aminokyselina přispívá ke kornatění žil. Vzhledem k tomu, že na štěpení homocysteinu je potřebná kyselina listová, respektive  vitamin B6, jeho příjmem se snižuje riziko výskytu srdečního infarktu.

Co říkají vědci?

Pracovníci Department of Clinical Pharmacology, Consorzio Mario Negri Sud sledovali změny zdravotního stavu 11 tisíc nemocných, zotavujících se po srdečním infarktu. Z průzkumu vyplývá, že středomořská dieta, založená na konzumaci ryb, ovoce, čerstvé a vařené zeleniny a olivového oleje, snižuje riziko předčasného úmrtí. Italští vědci proto doporučují, aby nemocní, kteří překonali srdeční infarkt, konzumovali nezávisle od užívání léků středomořskou stravu (středomořská jídla).

Srdeční infarkt způsobený geny | Viníci jsou známí 158

í příčinou srdečního infarktu je v rozhodujícím množství případů koronární onemocnění, tj. zúžení koronární cévy způsobené jejím vápenatěním, zapříčiněným usazeninami cholesterolu. Vědci nedávno zjistili, že při vytváření krevních sraženin, které ucpávají cévy, hrají roli i chybné geny. Hlavní vyvolávací příčinou srdečního infarktu je v první řadě ukládání cholesterolu, resp. jiných láte...
Čtěte dále

Kardiovaskulární onemocnění | Varovné signály 63

Je už dávno známo, že náš biologický věk nezávisí na počtu let, ale od stavu našich cév. Znalost aktuálního stavu cév je proto z hlediska našeho zdraví velmi důležitou informací. Kardiovaskulární onemocnění zapříčiněné arteriosklerózou v důsledku nezdravého života bez dostatečného pohybu, kouření, nezdravého stravování či jiných negativních vlivů z okolí jsou bohužel v naší zemi velmi častým probl...
Čtěte dále

Infarkt a jeho příznaky | Potíže a symptomy 63

V případě srdečního infarktu je nejdůležitější, aby se nemocný co nejdříve dostal do nemocnice. Největší šance má, pokud víme, jaké jsou příznaky infarktu, a včas zavoláme záchrannou službu. Ještě něco: příznaky srdečního infarktu se objevují často před záchvatem a je třeba je brát v zájmu předcházení infarktu vážně. Většina příznaků, které poukazují na srdeční infarkt, se týká hrudníku, nemo...
Čtěte dále